Slza Třebíč - HBC Jundrov 0:1 (0:1,0:0,0:0)

O týden později se karta obrací.

Do Třebíče přijíždíme jen v 9 lidech do pole. V kabině se vítáme s obřím pavoukem, který od loňska zase přibral a znovu se bavíme vtipem o zavírání vysklených dveří. Vůz B přijíždí pozdě, protože si vybral rychlejší trasu přes Náměšť, a tak na velké domlouvání o taktice není čas. Díky blbému počtu se v obraně střídá Ríša s Mahem, Tomíček má smůlu a hraje v podstatě furt. Kuba se stěhuje do útoku za bratrem. Soupeře je plná střídačka, trable s hráčskou základnou jsou asi minulostí.

Hra je od začátku překvapivě vyrovnaná, díky menšímu hřišti stíhame běhat a díky malému počtu jsme i v tempu. I šancí bych řekl, že máme víc. Po pár zahozených se po levém křídle prohnal Honza "brácha" Vysloužil a střelou pod víko nás dostal do vedení. Člověk by čekal, že tím Třebíč jen nasereme, ale v podstatě se opakoval náš zápas s Přibyslavicema, jenže obráceně. Třebíč se nemohla dostat do tempa, běhali po rohách, do šancí jsme je díky poctivému bránění všech moc nepouštěli a ještě se museli bát, protože jsme dokázali i hrozit do útoku. Ve třetí třetině taky stáhli třetí lajnu a už nás moc za půlku nepouštěli, jenže jim to bylo prd platný bo my jsme vyhráli !!! A vyhráli jsme sladce 1:0. MŇAM. Hoši děkujem...

Ponaučení

• čím víc nás je, tím blbějc hrajeme.