HBC Jundrov - Flyers Jihlava 1:5 (0:2,0:1,1:2)

     Proti Jihlavě jsme myslím navázali na dobrý výkon z Přibyslavic. A také na mizernou produktivitu z Přibyslavic. Zápas asi rozhodla druhá třetina, kdy jsme po dlouhém tlaku nedokázali nic proměnit a na druhé straně jsme hned dostali ze střely od modré. I za stavu 0:3 jsme se ještě nadechovali k odporu, ale druhá střela od té prokleté čáry definitivně utla naše snažení.

      Po těchto dvou brankách na mě padla mírná deprese z mého předvedeného výkonu a někde vzadu, v hlavě, si začal pobrukovat Pepíček Kemr svůj nestárnoucí šlágr. Za stavu 0:5 ještě zabojoval Dalibor a z metrového ofsajdu snížil na 1:5. Aspoň tak.

A jako bonus ještě přidám historku z mého rána před zápasem.

     Takhle si ráno vstanu a napíšu Ivanovi, jestli dojde (ještě nemá ani zaplej telefon). Nasnídám se a napíšu Ivanovi jestli dojde (už si zapnul telefon, ale neodpovídá). Při čištění zubů píšu Ivanovi jestli dojde (stále nemůže trefit palcem displej a neodpovídá). Na záchodě píšu už jen "jo nebo ne?"

     No a takhle vynervovanej, jestli dorazí náš zásadní plejer, si jdu nasadit kontaktní čočky. Zcela bezmyšlenkovitě odšroubuju pouzdro a starý roztok chrstnu do dřezu. Hned, jak si sednu ke stolu, si uvědomím, že jsem si popletl postup a že se starým roztokem jsem do dřezu poslal i ty kontaktní nesmysly. A jak asi tušíte, nemáme v dřezu úplně sterilní prostředí. A věřte nebo ne, naposledy jsme měli...nedělám si srandu...čočku na kyselo !!!  Takže jsem se půl hodiny před odjezdem na zápas hrabal ve špinavým nádobí mezi čočkou, cibulkou, slaninkou a nějakým hnědým šlemem a hledal, co si asi tak strčím do očí, abych líp viděl.

     Mezitím pípla esemeska od Pejty, který mi s vypětím všech sil napsal že "Jo". To mě trochu uklidnilo a zespod talíře jsem našel první čočku (kontaktní). Po další čtvrthodince se na mě, na dně hrnce od opečené cibulky, smála ta druhá. A protože nebyl čas přemýšlet, vrazil jsem je do očí a doufal, že mi cibulka trošku přiostří vidění.

     Nebudu vás napínat - nestalo se tak. Svět byl v jakémsi mastném oparu, ale lepší jak nic, že? Doufal jsem, že to třeba cestou rozmrkám, ale už v autě jsem poznal, že to nebude úplně ono. I při pohledu na hráče v kabině se mi půlka zdála trochu nakyslá a ta druhá taková jakoby nevýrazná a bez obrysů.

     Ale naštěstí to dobře dopadlo a nikdo jste nic nepoznal, že?